Poème-France.com

Poeme : Paradis



Paradis

Je DeMeUrE dAnS uN eNdRoIt
Où Il N’y A aUcUnE lOi ;
NoMbReUx NoUs SoMmEs,
JoYeUx, HeUrEuX eN sOmMe.

IL eSt Si GaI,
Il EsT eMplI dE cLaRtE.
IL DoNnE tAnT dE vOlUpTé
Qu’On Ne VoUdRaIt Le QuItTeR.

JE lE cHeRcHaIt SaNs TrEvE,
IL m’EtAiT dEvEnU sI FaMilIeR.
MAiS iL n’EtAiT eN rEaLiTe qU’uN rEvE
POuRtAnT sI vRaI.
Ninielafolle

Pour mettre un commentaire

Poème en Phonétique

ʒə dəməʁə dɑ̃z- œ̃n- ɑ̃dʁwa
u il ni a okynə lwa,
nɔ̃bʁø nu sɔmə,
ʒwajø, œʁøz- ɑ̃ sɔmə.

il ε si ɡε,
il εt- ɑ̃pli də klaʁtə.
il dɔnə tɑ̃ də vɔlypte
kɔ̃ nə vudʁε lə kite.

ʒə lə ʃεʁʃε sɑ̃ tʁəvə,
il mətε dəvəny si familje.
mεz- il nətε ɑ̃ ʁəalitə kœ̃ ʁəvə
puʁtɑ̃ si vʁε.